Co se děje v těle při dlouhodobém stresu

Proč únava, spánek a emoce spolu souvisí

Možná už nejsi „ve stresu“ v klasickém slova smyslu.
Neřešíš akutní krizi. Nehasíš požár.

A přesto se cítíš unavená.
Špatně spíš.
Snadno tě rozhodí maličkosti.
Tělo jako by nemělo dost sil, ale zároveň neumělo zpomalit.

Dlouhodobý stres často nevypadá dramaticky.
Spíš se plíží.

Stres, který nekončí

Krátkodobý stres je přirozený.
Pomáhá nám reagovat, zvládat náročné situace a fungovat.

Problém nastává tehdy, když stres nekončí.
Když se z náročného období stane běžný stav.

Tělo pak funguje v režimu, který je určený jen na chvíli.
A postupně na to doplácí.

Co se při dlouhodobém stresu děje v těle

Když je tělo dlouhodobě zatížené, mění se způsob, jakým fungují jeho základní systémy.

Můžeš si toho všimnout třeba takto:

• dech je často rychlejší nebo mělce zadrhávaný

• svaly zůstávají napjaté, i když odpočíváš

• spánek je lehký, přerušovaný nebo neosvěžující

• energie kolísá – únava se střídá s přepětím

• emoce jsou silnější a hůř zvládnutelné

To nejsou oddělené potíže.
Jsou to propojené reakce jednoho těla.

Nervový systém pod tlakem

Při dlouhodobém stresu často převažuje sympatikus, tedy část nervového systému, která drží tělo ve střehu a připravené reagovat.
Parasympatikus, který má na starosti klid, regeneraci a obnovu sil, pak nedostává dost prostoru.

Tělo se tak může ocitnout v paradoxu:
je vyčerpané, ale neumí odpočívat.

Tento stav se nevyřeší jedním volným dnem.
Potřebuje postupnou změnu rytmu.

Proč se to projevuje i na emocích

Emoce nejsou oddělené od těla.
Vznikají v úzké souvislosti s tím, v jakém stavu je nervový systém.

Když je tělo dlouhodobě ve střehu:

• klesá tolerance k zátěži

• trpělivost se ztenčuje

• úzkost nebo smutek se objevují snáz

• radost a lehkost ustupují

Ne proto, že bychom byli slabší.
Ale proto, že nervový systém jede na rezervy.

Proč nestačí „si odpočinout“

Možná sis už řekla, že potřebuješ víc volna.
Jenže dlouhodobý stres se často neusazuje tam, kam sahá běžný odpočinek.

Tělo potřebuje znovu zažít:

• pocit bezpečí

• pravidelnost

• jemné zpomalení

• opakované návraty ke klidu

Ne jednorázově.
Ale postupně.

Co tělu při dlouhodobém stresu skutečně pomáhá

Když je tělo dlouhodobě ve stresu, nepomůže mu vysvětlování ani snaha „to zvládnout hlavou“.
Potřebuje konkrétní tělesné signály, že už není nutné být pořád ve střehu.

Právě proto se v Calmory opíráme o techniky, které pracují přímo s tělem, smysly a rytmem.
Nejde o výkon ani o disciplínu, ale o znovunalezení pocitu bezpečí v těle.

Uzemnění tělem

Vnímání kontaktu chodidel se zemí, tlaku, teploty a opory pomáhá vrátit pozornost z hlavy zpět do těla a do přítomného okamžiku.

Pravidelný, pomalý dech

Pomalý dech s jasným rytmem pomáhá nervovému systému zpomalit a snížit vnitřní napětí.

Vlny napětí a uvolnění

Jemné střídání lehkého napětí a vědomého uvolnění pomáhá tělu znovu rozlišit rozdíl mezi stažením a klidem.

Rytmus a pomalý pohyb

Pomalé houpání nebo rytmický pohyb přináší pocit jistoty, předvídatelnosti a bezpečí.

Dotek jako kotva

Jemné ťukání, bubnování prsty nebo vědomý dotek pomáhají ukotvit pozornost v těle a v přítomném okamžiku.

Pocit hranic a opory

Jemný tlak dlaní, chodidel nebo stehen dává tělu jasný pocit tvaru, hranic a stability.

Návrat do přítomnosti skrze smysly

Všímání si toho, co vidíme, slyšíme, cítíme a čeho se dotýkáme, pomáhá snížit zahlcení a ukotvit se v realitě.

Silnější tělesný vjem jako kotva

Studený dotek nebo výraznější smyslový podnět může pomoci přerušit náběh zahlcení a vrátit pozornost do těla.

Co si z toho odnést

Dlouhodobý stres se neprojevuje jedním příznakem.
Ovlivňuje celé tělo, energii, spánek, emoce i schopnost odpočívat.

Když tomu porozumíme, přestaneme se obviňovat.
A místo toho začneme hledat cesty, jak tělu pomoci vrátit se do rovnováhy.

Právě s těmito jemnými, tělu srozumitelnými technikami pracujeme i v aplikaci Calmory, kde si je můžeš bezpečně vyzkoušet a postupně je zařadit do běžného dne.

V Calmory věříme, že klid není luxus.
Je to dovednost, která se dá znovu naučit.