První pohádka, aneb Jak Míša o svůj paleček přišla
Přečíst článekTři slova, co to je? Tři slova jsou má oblíbená disciplína. Už od doby, kdy byly mé děti malinké, jsem jim vyprávěl pohádky. Většinou mě ale moc nebavilo číst klasiku, a protože jsem si ty pohádky nechtěl různě upravovat do úsměvných nebo jiných verzí, začal jsem si pohádky pro děti vymýšlet. Večer jsme vždycky zhasli lampičku a děti začaly vymýšlet slova. Vždy tři, aby to šlo poskládat do rychlé smysluplné pohádky nebo povídky.
Povídka o veselém borůvkovém skřítkovi
Přečíst článekMiluji borůvky. Jejich sladkou chuť, která se rozplyne na jazyku, když tu křupavou borůvku skřoupnu v puse. Vy také, co? Kdo by je neměl rád. Myslím si, že když příroda tvořila tyto lesní modré lahodné plody, tak byla tak trochu naměkko. Probudila se do krásného slunného rána a řekla si: „Hmmm...dneska je mi tak krásně, že udělám pro svět něco mimořádného, něco sladkého.“ A tak stvořila borůvky. Prostě šup a byly tady.
Vyprávějte svým synům příběhy, potřebují to
Přečíst článek„Tati, vyprávěj mi nějaký příběh, když jsi byl mladej, nějakej ze života.“ „A co bys chtěl slyšet?“ „Cokoliv.“ Je to skvělý pocit, když vám syn mezi řečí vlastně sdělí, že už jste za zenitem. To myslím samozřejmě s nadsázkou. Zásadní je, že se o příběhy z vašeho života zajímá.
Dejte najevo svým synům, že jsou to hrdinové
Přečíst článekLáďa Mašát, můj trenér karate, mi jednou dal ústřižek z časopisu. V tu dobu jsme hodně řešili důležitost mužských vzorů ve výchově mladých karatistů. Všimli jsme si totiž, že děti na karate vodí v drtivé většině mámy, čekající otce jsme prakticky nepotkávali. Těm otcům, kteří s dětmi chodili, zpětně moc děkuji.
Každý hlas a názor má stejnou váhu, táty i syna
Přečíst článekKdyž se z malého kluka stane chlapec, junior, puberťák, měl by být jeho táta víc kamarád než jeho otec. Přestat ho tepat, někam ho plánovat a něco mu neustále přikazovat. Někteří z chlapů by na to teď asi řekli „to je blbost, je potřeba držet pevnou ruku, jinak zvlčí“. Někteří z nás opakují chyby svých otců, nepřehodili výhybku ve výchově a jsou vůči svým synům v pubertě ve stylu „alfa samci", „když tu bydlíš, budeš poslouchat“. „Až budeš bydlet sám, dělej si tam, co chceš. Teď drž hubu a krok“. Au.
Otec je pro většinu dětí prostě ten, který je VELKÝ
Přečíst článekSlovo VELKÝ může mít pro každého z nás různý význam. Velký jako vysoký, ohromný, hřmotný, je ho všude plno, nebo prostě velká osobnost. Nebo od každého trochu. Pro děti je táta v lepším slova smyslu, prostě velkej táta. A o tom to je. Správný táta má tu obrovskou moc, v rodině všechno změnit. Dokáže vše pořádně rozdmýchat a rozsvítit. A zabezpečit domov tak, aby se děti a celá rodina cítila bezpečně.
Tati a jak velcí jsou vlastně lesní skřítci?
Přečíst článekTuhle otázku a jednoznačně opodstatněnou na mě vyblafnul Luky, když jsme šli denní tůru na Božím daru a celá rodina se mě ptala na různé detaily ze skřítčího lesa. Skřítčí svět? No jasně, vy si myslíte, že neexistuje? Ale vy bláhoví, to víte, že existuje.
Jaký je váš strom? Mým stromem je buk.
Přečíst článekCo je to za otázku? Řeknete si možná při čtení tohoto titulku. Proč bych měl mít, nějaký svůj strom. Stromy jsou všude kolem mě a tak prostě jsou. Je to tak? Já myslím, že to tak není. Každý z nás má svůj strom a je to tak dané již od pradávna. Například mým stromem je buk.
Děti znají magický svět druidů
Přečíst článekJako malý jsem pořád běhal někde venku za chalupou v lese. Stačila mi dřevěná hůl nebo klacek. Lítal jsem jako splašený a sekal do každého keře, který se mi zamanul. Bojoval jsem tak s neviditelnými nepřáteli a vítězoslavně tančil, když jsem je všechny porazil. Můj dřevěný meč nebyl jen tak ledajaký, byl samozřejmě magický. Uměl hořet, sesílat ledová kouzla a uměl vykouzlit mé spolubojovníky, kteří se mnou vybojovali mnoho tajných lesních bitev a misí.